VÝZNAM BAREV

Jistě jste již, vědomě či nevědomě, s barvami pracovali. Pracovat s barvami je výraz, který nemám příliš rád, protože zní skutečně příliš jako „práce". Barvy člověk může prostě nechat ve všedním životě plynout s sebou, aniž by to muselo mít cokoli společného s prací. Představte si, že je zima a venku velmi chladno. Chcete se brzy ráno obléknout, stojíte před šatníkem a vidíte před sebou pět nádherných, teplých svetrů. Tyto pulovry mají stejný střih, jsou ze stejného materiálu, pouze mají různé barvy. Jeden je červený, jeden zelený, jeden hnědý, jeden bílý a jeden fialový. K neutrální barvě kalhot, které máte právě na sobě, se všechny svetry hodí stejně. Něco ve vás se ovšem rozhodne pro jeden z těchto měkoučkých teplých zázraků. Snad ten červený, protože dnes potřebujete hodně síly, snad bílý, protože vás dnes čeká důležité rozhodování. Vaše podvědomí ví přesně, která barva je ta správná, kterou z těchto barev nyní potřebujete. Všichni víme, že neexistují náhody, a proto si zvolíte přesně ten správný svetr. Vidíte, i to je „práce" s barvami. Takové věci se dějí denně a zpravidla probíhají zcela nevědomě. A přece, pokud si člověk začne něco s množstvím a působením barev v našem životě, má skvělý prostředek, s jehož pomocí na sobě může pracovat - zcela mimochodem a přece působivě účinně. Barvy totiž mají jemné účinky nejen na naše hrubohmotné tělo, nýbrž i na našeho ducha a duši. A přesně tady začíná přitažlivost barev pro zvládání problémů, překážek, bolesti a další zajímavosti. O tom se však dozvíte více v dalších kapitolách.
Jedno bychom si však měli ujasnit hned na počátku: NÁHODY NEEXISTUJÍ. Náhoda znamená, že nám něco připadne. Má to svoje opodstatnění, a je jedno, co a v jaké situaci nás postihne. Chtěl bych se pokusit vám to objasnit na jednom příkladu: Představte si, že jste na nákupu v supermarketu a nějaký jiný zákazník nebo zákaznice vám vší silou najede nákupním vozíkem na paty. Pak vám pak tato osoba ještě vynadá slovy „Copak nemůžete dávat pozor a jít trochu rychleji...!" Nejpozději v této chvíli dostanete vztek. Rozčílíte se. Co se stane pak? Existuje mnoho možností: Zůstanete v klidu a myslíte si svoje. Klesnete na úroveň této osoby a křičíte na ni také. Nebo zůstanete v klidu a pokusíte se situaci vyjasnit. Máte mnoho možností, jak reagovat. Můžete si být vy nebo já jisti, jak nakonec člověk skutečně zareaguje, když se mu něco podobného stane? Myslím, že jistě ne. Konec konců to závisí na jeho momentálním rozpoložení, resp. náladě. A přece, v každém případě se člověk může zeptat sám sebe: „Jak to, že se mi to stalo, co mi chce tato příhoda dát najevo?" Zeptáte se svého nejhlubšího nitra. Možná ne právě v tomto zajetí emocí, možná se zeptáte prostě později ve chvíli klidu doma po vybalení nákupu. Dostanete nějakou odpověď. Možná je odpovědí: Byl jsem dneska v tom obchodě zase hrozný na učně. Teď asi mám pocítit jednou také já sám, jak se cítí člověk, s nímž je jednáno nespravedlivě. To by mohla být odpověd. Nebo najdete nějakou jinou pro sebe, pro tuto situaci. Zpravidla však v každém případě nějaký význam v tom, co nám připadne, je. Tak není ani žádnou náhodou to, jak jste dnes oblečeni, jaké barvy máte dnes na sobě. Mají své účinky na vaše bytí. Podívejte se v této chvíli sami na sebe, jaké barvy máte právě na sobě, které barvy vás obklopují. To všechno má nějaký význam a nějaký vliv na vás.

Co ovlivňují barvy

Znáte jistě rčení: „Teď musíš přiznat barvu!" Znamená to, že by člověk měl každému jasně vysvětlit své stanovisko a zřetelně informovat
o svých úmyslech a jednání, pokud možno ještě s příslušnými důvody tohoto jednání. Výraz je již velmi starý a pochází ze středověku, z doby
rytířských soubojů. Někteří z rytířů zakrývali barevné erby na zbroji, aby zůstali nepoznáni. Bylo však otázkou cti ukázat svůj erb a tím „přiznat barvu". Barvy se ve své symbolice táhnou staletími (erby, vlajky, stranické barvy...) až do dnešní doby. Pokud se člověk podívá pozorně a je schopen všechny tyto barvy vyložit, jsou velmi poučné. Pokud zná navíc symboliku například na státních vlajkách, pak vypovídají kombinace barev a symbolů skutečně mnoho a poskytují informace o různých dobách, kulturách a mentalitách. Nyní bych vám chtěl ke každé jednotlivé barvě něco říci. Uvažte prosím, že ke každému vyjmenovanému pojmu je možná nějaká pozitivní a nějaká negativní interpretace, protože všechno má, jako tak často, dvě stránky. Příklad: Pokud například vidíme pod červenou hyperaktivitu, je rovněž možný absolutní nedostatek energie. Důležité je poznat, že se jedná o téma „červené". Abychom mohli volně pracovat a vykládat, je radno si trochu vštípitdo paměti následující hesla, abychom se nemuseli později vyrušovat během práce či hraní s barvami listováním a čtením v knize. Nabízím vám ještě další důležitý tip: Rozhlížejte se jednou vědomě po celý všední den po barvách, s nimiž se setkáváte a uvědomte si, jaký význam mají. Jako například: Semafor, co tu znamená barva červená? Stop! Varování! Žlutá pak by byla: Připrav se, hned se jde dál nebo budeš muset za chvilku zastavit. Zelená je volná jízda, prostor, volnost... Tímto způsobem může člověk v mnoha situacích pozorovat, kde a jak jsou barvy používány. Projděte jednou prostě vědomě s touto pozorností svým všedním dnem. Jistě prožijete mnohé „aha-zážitky". Nebo jednou pozorně sledujte, pokud se vám bude chtít, použití barvy v reklamně (obalech...), je to skutečně napínavé. Pozoruhodná je také skladba jednotlivých barev. Existují jen tři základní barvy: červená, žlutá a modrá. To znamená, že člověk může z těchto tří barev namíchat kteroukoli existující barvu. Například fialová se skládá z červené a modré. I zde jsou tedy skryty vlastností těchto dvou barev. Například bílá se skládá ze všech barev, stejným dílem. Neznamená to, že tu má člověk